Historie

Budovy dnešního muzea »Pevnost Drážďany« jsou částí jednoho bastionu. Drážďany získaly jako jedno z prvních německých měst tento typ opevnění. Mladý vévoda Mořic ho nechal mezi lety 1545 a 1555 postavit podle severoitalského vzoru. Bylo odpovědí na rozvoj oblasti palných zbraní a chránilo jeho rezidenci nejmodernějším způsobem před dělostřelbou. Široké hradby měly zachytávat dělové koule obléhatelů a sloužily k postavení obranných kanónů. Šípovité bastiony, které vystupují z hradeb, zajišťovaly volný výstřel v jakémkoliv úhlu.

Kvůli stavbě vysoké zbrojnice pro zbraně a vojenské vybavení na severovýchodě Drážďan a rozšíření zámku na severozápadě musely být labské bastiony již ve druhé polovině 16.století zvětšeny. Nejprve se bastion díky zde umístěné soše Spravedlnosti nazýval »Panenská bašta«, než byl v roce 1721 Augustem Silným přejmenován na »Venušinu baštu«. Když hrabě Brühl okolo roku 1740 získal hradební areál, založil zde dnešní »Brühlovu zahradu«. Ze zbrojnice se stalo Albertinum a z hradebních valů Brühlova terasa. Po osvobozeneckých válkách proti Napoleonovi byly veškerá opevnění okolo Drážďane sneseny, stará Labská hradba zůstala zachována na ochranu před povodněmi.

Brühl nechal kvůli přestavbě pevnosti zasypat sklepení zemí. Takto konzervována zůstala stará městská brána s mostem do pevnosti a prostory pro stráž včetně vodního záchodu, vodovodu a schodiště kompletně dochována.

V 90. letech minulého století odkryli tuto stavbu členové Drážďanského spolku Brühlova terasa o.s. (Dresdner Verein Brühlsche Terrasse e. V.) Dnes muzeum »Pevnost Drážďany« ukazuje původní hradby bastionu s jeho oběma třípatrovými křídelními dvory, všechna příslušná sklepení a stopy využívání ‒ včetně povodňových značek z období 450 let. Vrchol bastionu nabízí jedinečný výhled, proto již kurfiřtové nechali původně plánovanou obrannou stavbu postavit jako letohrádek. Tato budova, která byla vícekrát zničena a znovu obnovena, padla  však nakonec za oběť bombardování v roce 1945.